15.Hudební výchova
Cíle hud.vých.:1.obecné-rozvoj hudebnosti zpěvem,hrou na jednoduché nástroje, poslechem hudby,pohybovým projevem podle hudby. 2.speciální-uvolnění motoriky,rozvoj sluch. vnímání.
Velká význam má HV v oblasti emotivity a motivace MR dětí. Kromě těchto cílů plní HV ještě úkoly zdravotní, a to jak v oblasti somatické (posilování svalstva,podpora metabolismu), tak má i psychoterapeutický dopad(muzikoterapie).
Dechová cvičení-můžeme cvičit buď v sedě nebo vleže nebo ve stoje.ideální je nádech spodní částí plic.Necvičíme však dlouho,protože při hlubokém nadechování se odkrvuje mozek a dětem by se mohla zamotat hlava.Dále procvičujeme dechovou výdrž-kolikrát na jedno nadechnutí řekneš básničku.
Artikulační cvičení-zaměřuje se na odstranování špatné výslovnosti,špatné artikulace,překotné a navýrazné řeči. K procvičování se používají běžné logoped. cvičení, různé texty z dětských knížek, jazykolamy.
Pěvecké činnosti-nedovolit dětem,aby přepínaly hlas na síle, často větrat,dbát o bezprašnost.Děti nezatěžujeme příliš dlouhými nácviky a pěveckou činnost kombinujeme s poslechem, pohybovou hrou a instrumentální aktivitou.
Instrumentální činnost-jednoduché nástroje nebo můžeme s dětmi vytvořit vlastní instrumenty-dřívka,plechovky,drátky,plíšky.
Pohybové hry-u mladších dětí procvičujeme kroky,úkroky,poskoky,otáčení v rytmu. Starší děti mohou zkoušet taneční kroky.Využíváme také rytmicko-dramatické hry (znázornění textu známé písničky).
Poslech-při poslechu by měly mít děti zavřené oči,buď ležet nebo mít hlavu opřenou o lavici. Některé skladby během poslechu doprovázíme tichým vyprávěním děje. Pocity můžeme výtvarně vyjádřit,povídat si o nich.
Zásady:pozorovat, jestli dítě hudbu chce či ne, jestli sluchátka ano či ne, jestli výrazné rytmy ano či ne
16.Výtvarná výchova
VV je podkladem pro psaní.
Diagnostické funkce:prostřednictvím kresby je zjištován vývojový stupen intelektu. Všímáme si:umístění kresby,velikosti postavy(klesá úměrně s deficitem sebevědomí), linie(slabá čára je ohodnocením nízké úrovně duševní energie a naopak),postoj postavy(odráží totéž co v reálu),kontura kresby(vymezuje hranici mezi osobou a prostředím a často signalizuje stupen zranitelnosti),zvýšená pozornost na část postavy(naznačuje konflikt v této partii těla v reálu).
Terapeutická funkce:arteterapie-záměrné upravování narušené činnosti organismu uměleckými prostředky. Není důležitý konečný produkt,ale proces tvorby. Stejně důležité jako proces tvorby je vyhodnocení výtvarného projevu.Práce si hodnotí děti kolektivně.Tím,že se skupina snaží uhodnout,co chtěl žák vyjádřit,napomáhá mu k verbalizaci vlastní práce,k pojmenování,popř. odkrytí jejího smyslu. Skupina hledá v kresbě to,co si myslí,že je v ní ukryto.Každý jednotlivec totiž i do cizí kresby projektuje vlastní problémy. Učitel nesmí do diskuse vstupovat s vlastní interpretací (jedině na počátku-motivačně). Arteterapeut si při hodnocení všímá chování jedince v průběhu tvorby,přiměřenosti výtvarného projevu jeho vývojovému období,formy a obsahu práce,zaplnění plochy,preferenci barev.
Cíle VV-redukce psych. napětí, nácvik empatie,uvolnění kreativity pro plnění dalších úkolů, odblokování komunikačních kanálů, relaxace,odreagování se a uvolnění, nácvik sebereflexe, sebeovládání a vůle.
17.Společenské organizace , péči o MR
1.Mezinárodní rada zdravotně postižených ČR-vznikla roku 2000,důvodem byla snaha o nalezení co nejefektivnějšího způsobu spolupráce organizací zdravotně postižených v ČR.Obhajuje,prosazuje a naplnuje práva a zájmy zrdav. post. Organizační struktura se dělí na 6 komor-komora duš, nem.,ment. post.,sluch.post., těl. post.,vnitřně nem. a zrakově post. Pro řešení společných otázek života zdrav. post. osob jsou ustanoveny odborné komise-sociální,legislativní,pro zaměstnání, pro životní prostředí, pro problematiku zdrav. post. dětí.
2.Sdružení pro pomoc ment. post. ČR (SPMP) 1969 – hlavní směry činnosti :
1.usiluje o vytvoření nebo změnu postojů veřejnosti vůči osobám s MR především prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků.
2.usilovat o zakotvení specifik. potřeb lidí s MR ve všech relevantních zákonech a legislativních opatřeních,včetně vytvoření institutu osobních asistentů.
3.iniciovat vytváření legislativních podmínek pro zaměstnání lidí s MR
4.usilovat o vytvoření systému celoživotního vzdělávání MR
5.napomáhat vzniku chráněného bydlení lidí s MR
6.usilovat o rozvoj a zkvalitnění chráněných pracovišť jako center přípravy na zaměstnání nebo prac. návyku
7.usilovat o vymanění rodin ze společenské izolace
8.poskytovat rodinám cílené poradenství
9.podporovat vznik malých rodinných stacionářů pro starší osoby s MR
10.usilovat o trvalé finanční zajištění chodu všech zařízení
Sdružení vydává vlastní periodikum – Mentální retardace
18.Vzdělávání MR dospělých osob
Ucelený systém celoživotního vzdělávání MR u nás zatím nebyl vytvořen. V rámci aktivit různých společenských organizací ve spolupráci se spec. školami vznikají některé formy vzdělávání:
1. Večerní školy-zřizovateli jsou občanská sdružení.Většinou se vyučuje 2x týdně po 3-4 hodinách.Vzdělávací obsahy vycházejí ze zájmů studentů a dosažené úrovně jejich předchozího vzdělávání. Žádné vzdělávací programy předepsány nejsou. věnují se zejména :rozvíjení komunikačních dovedností, opakování učiva, orientace v okolním světě a životě, práce s počítačem, výtvarné a umělecké předměty
2. Kurzy k doplnění vzdělání – umožnují nejen doplnění již započatého vzdělání, ale otevírají možnost získat vzdělání ve spec. zákl. škole i těm lidem,kteří dosud neměli možnost své vzdělání ani započít.
3.Aktivační centra-školská zařízení zaměřená na poskytování celoživotního vzdělávání mladistvým a dospělým se závažnými formami MR,kteří nemohou využívat jiné formy celoživotního vzdělávání.Obsah vzdělávání směřuje k získávání vědomostí a praktických dovedností v různých oborech lidské činnosti se zaměřením na praktické uplatnění buď v pracovní nebo zájmové činnosti, k rozvíjení komunikačních schopností jako předpokladu integrace do společenského života.
Vyučování bude mít formu jednoročních kurzů a bude se realizovat nejčastěji v prostředí spec. škol.Obecná část-čtenářská gramotnost,matem. schopnosti, komunikační schopnosti, soc. dovednosti, kulturní a pohybové aktivity. Praktická část-osvojování praktických dovedností v různých činnostech:práce s počítačem, práce s textilním materiály, příprava pokrmů, práce s keram. hlínou, pěstitelské a chovatelské práce.
19. Volný čas MR
Hlavním specifikem při trávení volného času u mentálně postižených dětí i dospělých je ta
skutečnost, že ve většině případů je nutný dozor i v jejich dospělosti. Děti a mládež s postižením potřebují příležitost k možnostem rekreačních a oddychových činností sdílených s ostatními, nepostiženými lidmi stejného věku.
Zatím je v ČR nejznámější a nejrozšířenější Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Toto Sdružení pořádá různé rehabilitační rekreační akce, různé formy turistiky, prázdninové letní i zimní rekreační pobyty s vhodnou pohybovou náplní i jiné jednorázové či celoročně probíhající akce. V současné době je možné, aby se na péči o mentálně postižené podílely vedle státních institucí i občanská sdružení a společenské organizace. Tyto organizace mají neopomenutelný význam právě v oblasti volnočasových aktivit lidí s mentálním postižením. Výraznou pomoc jim poskytují dobrovolní pracovníci. Specifickým rysem pomáhání v nevládním sektoru je velmi častá spolupráce s dobrovolníky.
Ergoterapie - léčba prací. Je to libovolná, pro klienta vhodně zvolená tělesná nebo duševní činnost, která je vykonávána pod lékařskou supervizí, má léčebnou hodnotu, napomáhá návratu nebo náhradě ztracených funkcí, zabraňuje zhoršení a umožňuje zlepšení celkového stavu klienta.
Canisterapie -je terapie, která využívá psů k léčebným účelům. Je to metoda, při které se využívá kontaktu se psem, má vliv na psychomotorický vývoj jedinců zdravých i jedinců se speciálními potřebami, a to všech věkových kategorií.
Felinoterapie -využívání koček k léčebným účelům. Tato terapie je méně častá a méně rozvinutá než canisterapie.
Hipoterapie -je metoda pohybové léčby a podpůrná rehabilitace, která využívá hybné fyziologické impulsy koně ke koordinaci motoriky pacienta spolu s dalšími psychologickýmidopady, které vznikají při komunikaci pacienta s trenérem a pacienta s koněm. Účelem je vnímání pohybu koně, později vzniká psychický vztah mezi pacientem a koněm. Při hipoterapii je velmi důležitá stimulace a zapojení všech svalů pacienta při trojrozměrném pohybu koně v kroku.
Jednou z dalších těchto netradičních forem práce s mentálně postiženými lidmi, podle níž se již začíná pracovat i v některých našich zařízeních, je tzv. SNOEZELEN- je zvláštní nabídkou k využití času pro nejtíže postižené lidi, které jen velmi málo využívají jiné aktivity a nemohou chodit ani do školy, ani do "práce", nýbrž tráví převážnou část svého života na pokoji, kde jsou ubytováni. Umožňuje jim vyjít z jejich běžného prostředí a přejít do jiných prostor, kde mohou získat zcela jiné nové zkušenosti. Právě u této skupiny postižených lidí se vychází z toho, že při vnímání a poznávání svého okolí jsou odkázáni na primární smyslové vjemy a odpovídající doprovodné pocity a pohyby -- ty však v běžném životě nemohou být často správně prožity a zpracovány.
20.Trendy a nové formy péče o MR
1.osobní asistence-terénní služba, poskytovaná bez časového omezení, v přirozeném soc. prostředí osob a při činnostech,které osoba potřebuje. Tyto služby jsou vymezené a řízené uživatelem.
2.pečovatelská služba-terénní nebo ambulantní,která poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních soc. služeb tyto činnosti:pomoc při zajištění chodu domácnosti,zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy apod.
3.Tísňová péče-terénní služba,kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdrav.stavu nebo schopností.
4.podpora samostatného bydlení-terénní služba,obsahuje tyto činnosti:pomoc při zajištění chodu domácnosti,výchovně vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,sociálně-terapeutické činnosti, pomoc při uplatnování práv,obstarávání osobních záležitostí.
5.odlehčovací služby-terénní,ambulantní nebo pobytové služby, poskytované osobám, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí.Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek.
6.Chráněné bydlení-buď skupinové nebo individuální bydlení.je to celoroční péče. Má povahu společné domácnosti,kde klientům pomáhají asistenti.
7.Pěstounská péče – u nás zatím moc nerozšířená
8.Služby dočasné výpomoci-pomáhají rodičům postižených lidí řešit různé krizové a náročné situace.
19.Volnočasové aktivity MR
Nejčastějším typem spolků činného v ČR je občanské sdružení, Dále jsou to nadace a nadační fondy. Dalším typem jsou obecně prospěšné společnosti. Posledním typem jsou účelová zařízení církví. vznikly asociace rodičů dětí určitého druhu handicapu, občanská sdružení, nadace apod
Studio OÁZA je nevýdělečná humanitární organizace,je určena všem mentálně postiženým od 6 let výše. Od otevření se činnost rozvíjela ve čtyřech zájmových kroužcích pod odborným vedením - hudebním, hudebně - pohybovém, dramatickém a výtvarném. Pro velký zájem byl počet kroužků zvýšen o balet, keramiku,hru na klavír a na flétnu.
Snoezelen je zvláštní nabídkou k využití času pro nejtíže postižené lidi, kteří nemohou chodit ani do školy, ani do „práce“ a tráví převážnou část svého života na pokoji, kde jsou ubytováni. Umožňuje jim vyjít z jejich běžného prostředí a přejít do jiných prostor, kde mohou získat zcela jiné nové zkušenosti. Právě u této skupiny postižených lidí se vychází z toho, že při vnímání a poznávání svého okolí jsou odkázáni na primární smyslové vjemy a odpovídající doprovodné pocity a pohyby – ty však v běžném životě nemohou být často správně prožity a zpracovány. představuje náplň „volného“ času pro nejtíže postižené, při níž se uklidní a mohou prožít něco nového. K tomu je nutné prostředí, v němž (na rozdíl od běžného života) nejsou zaměstnávány smysly komplexně, nýbrž v němž se může postižený soustředit jen na některý smyslový podnět, např. na hmatání. Smyslových zážitků nemá tedy být mnoho, ale mají být hluboké.
Dále různé druhy terapií-hipoterapie,canesterapie,ergoterapie,muzikoterapie,arteterapie apod.